Nevidím důvod, proč by si nemohla moje máma něco naprogramovat. Třeba gamesku do iPhonu pro vnuka. Napoprvé. Bez chyb. Bez debugeru. Bez testera. Bez celého toho aparátu, který dnes potřebujeme.

Je pravdou, že jsem přesvědčen, že UX samotného vývoje softwaru je nic moc.

Mám vystudováno IT, programování mě dost let živilo, takže trochu tuším, o čem to je Jen už teď neprogramuji.

Na školení a dokumentaci je z pohledu UX špatně to, že existují. Jsou uživatelé, těm je dost let na to, aby obstáli ve velmi komplikovaném reálném světě. Dokáží si sehnat potravu, rozmnožit se, nezmrznout, neotrávit se, vydělat si na počítač… spousta velmi komplikovaných úloh, jen nám jdou jaksi samy. Na druhé straně je software, tedy něco, co bylo vytvořeno pro uživatele a ne naopak. Člověk se ale podle tvůrců softwaru musí najednou něco učit, studovat, pamatovat si… jako by tu člověk byl pro ten software. Toto mám proti školení. Raději bych (a to je úlohou UX) ukázal vývojářům, co jsou to lidé a dokonce bych jim k tomu dal manuál (persony). Dokonce bych je vozil na safari s uživateli (uživatelské testování)…

Techniky, jak se chybám vyhnout, neexistují. Jen je lze redukovat.

Existují techniky, jak se chybám vyhnout, třeba zmíněné TDD a s tím podle mě dost spojená agilní technika countinuous integration, ale prvotní odladění chyb dnes umí editor – tj zvýraznění chybné syntaxe. Pokročilejší IDE, jako VS umí i u silně typových jazyků rozhodnout, jestli takové a takové přirovnání je vůbec možné ještě před samotnou kompilací. Debuger je jen další level a TDD další.

Školení a dokumentace se bude psát tak dlouho, dokud to klient bude vyžadovat. Nevím, jak jako neprogramátor chcete spasit svět programátorů, ale nemyslím, že na to najdete odpověď. Programování jako věda je tu už nějaký rok a každý máme nějaké návyky, které dodržujeme, aby jsme programovali s méně chybami a ty návyky, které se ustálily, se přejmenovali na návrhové vzory. A pokud se debuger ustálil, asi na něm něco bude

To, že normální člověk nedomyslí stavový diagram do hloubky, a musí, je chyba. Ale ne člověka. Právě že je třeba vymyslet něco, aby nemusela ta kvanta nevinných programátorů nejdřív tvrdě studovat a pak pracovat v cizorodém chladném prostředí vývojového diagramu. To je ta moje výzva.

Kdybys nepotřeboval testera, mohl by tvůj milec s tebou programovat Udělali byste toho víc

Debugger je vhodny pro hledani chyby v algoritmech, normalni mozek si proste tu stavovou masinu nedokaze promyslet do hloubky. A tak je potreba si pripravit scenar ktery nefunguje a krok za krokem si prohlizet stav do ktereho jsme se dostali. Tim se zjisti v cem clovek udelal chybu, tj. kde realita neodpovida predpokladu. No a to zni jako zadani od uzivatele pro UX lidi.

Coz mi pripomina dalsi slibnou techniku ktera se snad brzo dostane do mainstreamu: staticka analyza kodu a formalni overeni deklarovanych predpokladu.