Součástky použitelnosti
Jacob Nielsen v knize Usability Engineering píše mimo jiné, že prospěšnost systému (usefullness) se skládá z užitné hodnoty (utility) a z použitelnosti (usability). Použitelnost se zase skládá z naučitelnosti (learnability), chyb uživatele (errors), efektivity (effectiveness), zapamatovatelnosti (memorability) a spokojenosti (satisfaction). Přemýšlejte o tom. Hlavně o tom, jestli se zabýváte všemi aspekty nebo jen jedním nebo dvěma.
Da se to trochu rozvest? Napr. nechapu
- z jakeho pohledu maji vyznam “chyby uzivatele”?
- neni zapamatovatelnost soucasti naucitelnosti?
- co se mysli tou spokojenosti? Neni spokojenost spise vysledek prospesnosti? Proc je soucasti pouzitelnosti?
nebo si mam koupit tu knizku?
Kniha je rozhodně zajímavá, hodně citovaná a stojí za přečtení.
Chyby uživatele znamenají, že zadávám špatné hodnoty. Když třeba nechám uživatele vyplňovat okres do textového políčka bez doplňování, nemůžu se divit, že se přepíše a pak mu to nenajde co potřeboval. Příkladem jsou třeba i slavné americké volební lístky, které byly tak nepřehledné, že lidi vyznačovali jiné kandidáty než chtěli. Toto určitě spadá do použitelnosti.
Četl jsem o následujícím experimentu. Udělali dvě verze ovládání bankomatu, funkčně identické, jen jedna byla ošklivá a druhá krásná. Změřili použitelnost (dobu výběru peněz, počet neúspěšných výběrů) a zjistili, že se výsledky podstatně liší. Pěkné věci a věci, ke kterým máme kladný vztah jsou použitelnější. Podrobnosti proč tomu tak je se dají najít například v knize Emotional Design: Why We Love (or Hate) Everyday Things.
V práci jsem měl jednou za půl roku cosi stejného udělat. Postup byl jednoduchý (naučitelnost), ale nelogický. Takže jsem si musel udělat manuálek se sledem kroků a každý půlrok ho najít a podle něj udělat. Postup se aplikoval na několik objektů, postup jsem potřeboval jen na ten první.