První uživatelské testování
Uživatelské testování je jednoduché, levné, efektivní a rychlé. Divím se, že se nepoužívá v daleko větším měřítku.
Mezi lidmi, i mezi těmi v IT, panuje mylná představa, že pro provedení uživatelského testování potřebujete speciální hardware a software, místnosti s poloprůhlednými skly, dobře vyškolené a zkušené psychology a podobně. Vůbec ne. Uživatelské testování můžete rozjet ve vaší firmě zítra ráno (no dobrá, do týdne) a nebude vás to stát nic, kromě času několika lidí. Do uživatelského testování je samozřejmě možno dát hodně peněz, ale pokud jste ho ještě nikdy neprováděli, byly by vyhozené. Dobré, neomezované pracoviště lze vytvořit do 50 000 korun (software – 1000 USD, normální vyhrazený počítač – 1500 USD?, kamera – 20 USD, mikrofon – 10 USD), ale jak si ukážeme v tomto článku, lze se bez této investice obejít.
Nyní popíši doporučený průběh vašeho prvního uživatelského testování. V dalších příspěvcích popíši ideální/optimální stav. …Pokračování článku…
Sledování pohybu očí a ostatní vychytávky při uživatelském testování
Někdy je vidět ve filmech uživatelské testování tak technicky vychytané, jako by šlo o kosmický výzkum. Vědci v bílých pláštích sledují testy, zvětšují a zpomalují si snímky testovaných osob, aby zachytili každý detail mimiky… to už jsem si vyfantazíroval. Ale například ve filmu Český sen testovali letáky tak, že snímali pohyb očí, aby věděli, kam se člověk dívá a jak dlouho.
Sledování pohybu očí
Sledování očí má smysl a je to velice dobrá technika. Ale na něco jiného, než na vylepšování aplikací. Hodí se na webové stránky a na letáky. U webu máte několik sekund na to potenciálního zákazníka zaujmout. V letáku je to podobné. Kdyby například tento server měl za cíl vychytat si SEO a profitovat z náhodných návštěvníků, kteří si budou kupovat elektroniku tady a ne v jednom z milionu úplně stejných obchodů, testování pohybu očí by pomohlo ulovit nějaké to procento lidí navíc. Ale že je tento server postavený na pravidelných návštěvnících, je důležitější zjišťovat a řešit jiné věci. Že lidem chybí nějaká vlastnost, že by něco bylo lepší dělat lépe nebo jaká témata čtenáře (uživatele) zajímají. …Pokračování článku…
Interakční design – brána do vědeckého světa
Chcete dělat vědu v oblasti Interakčního designu? Ale prosím, zde jsou stránky, které se mohou stát vaší bránou do vědeckého světa. Najdete zde slovník pojmů, kalendář akcí (přibližně jedna konference denně, někdy je jich i pět v jednom dni), seznam periodik (489), vydavatelů (619) nebo autorů (105 776, kteří napsali 94 921 příspěvků – ano, méně příspěvků než autorů).
Pokud s vědou nemáte zkušenosti, radím vám, nepokoušejte se to pochopit, natož do toho vstoupit. Je to cirkus, něco na způsob mafie – vše je provázáno, musíte někoho znát, abyste se dostali do hry a výměnný obchod s citacemi funguje dokonale. Stovky konferencí a časopisů jsou tu od toho, aby se publikovalo a za to se dostávaly čárky, které lze vyměnit za tituly a peníze.
Ale jinak je věda dobrá a prospěšná. Toto bylo jen postesknutí nad tím, kolik parazitů připadá na jednoho poctivého vědce, který dělá skutečnou vědu.
Norma ISO 13407 – Postupy ergonomického projektování interakčních systémů
Věděli jste, že máme normu ISO 13407, nazvanou Postupy ergonomického projektování interakčních systémů? Je zajímavá. Když jsem ji četl před rokem, moc mi smysl nedávala. Teď už ano a asi ji budu chtít (v rozumné míře) aplikovat u nás.
Norma je velmi obecná, rozhodně to není how-to. Popisuje, jaké postupy je dobré aplikovat, abychom vytvořili produkt s dobrou použitelností. Vyjmenovává celkem podrobně, na co nemáme při návrhu, implementaci i nasazení zapomenout. Jakou techniku máme použít ale norma neřeší. Odkazuje na další normy, zejména na ISO 9241-11. Tu si také brzy pořídím.
Norma má pro vás význam jen v případě, že pracujete ve větší firmě, která hraje na procesy a jejich popis (ISO, CMMI), jinak na ni zapomeňte. Zapomeňte na ni, i pokud s použitelností začínáte.
Normy jsou nuda? Asi ano. Věděli jste, že máme dvě normy číslo 13407? Jedna je výše zmíněná a druhá se jmenuje Pisoárové mísy nástěnné – Funkční požadavky a zkušební metody. Asi uživatelské testování pro případ, že nemáte na počítač :–) Abych se vrátil k tématu – dvě normy stejného čísla (liší se jen tím, že jedna je s přívlastkem ISO) jsou neomluvitelným prohřeškem, zvlášť když ta lokální vznikla později.
Emotional Design I
Dnes mi přišlo několik zajímavých knih. Mimo jiné i Emotional Design od Donalda Normana. Toho známe jako zakladatele Nielsen Norman Group. Ale dost řečí a hup ke knize.
Autor dříve napsal The Design of Everyday Things (taky o ní snad napíšu). Kniha je hodně o tom, jak se dělá použitelnost – měření, testování, data, čísla, rychlost, efektivita. Po jejím vydání se Norman setkal i se zápornou reakcí – pokud budeme navrhovat aplikace podle této knihy, výsledky budou ošklivé. Přitom to tak podle svých slov autor nemyslel – říkal si, že dobrý design většinou věci mají, proto je třeba se soustředit na výkon – použitelnost.
Čtení na pokračování
Když čtu knihu, je většinou dost dlouhá na to, abych z ní zaznamenal většinu zajímavých myšlenek, pokud bych o ní psal až po jejím přečtení. Proto chci psát průběžně o tom, co jsem se zatím dočetl. Riskuje se tím sice to, že ji dočtu za dlouho, protože mě zatím zaujme něco jiného, nebo že se nedostanu k průběžnému psaní a článek někdy nenapíšu. To nevadí, protože jednotlivé díly by měly být samonosné. Navíc by vás tyto články měly motivovat k pořízení knihy a k jejímu přečtení.
Uvidíme, jak bude tento projekt životaschopný.
Mám novou knihu – Measuring the User Experience
Dorazila mi nová kniha – Measuring the User Experience. Na první prolistování je dobrá.
Dost mě zajímá a když jsem ji uviděl, bez zaváhání jsem ji pořídil. Všude hlásám, že s měřením použitelnosti to je bída a i když kvůli CMMI něco měříme, určitě toho v této oblasti máme dost co vylepšovat – je to aktuální téma.
Až to přečtu, jistě tady poreferuji.
Myšlenkování versus získávání informací
V tomto článku je ukázáno, že i pokud získáme trošku empirických dat (například pozorováním byť jen dvou uživatelů), budeme schopni mnohem lépe navrhnout uživatelské rozhraní. Pokud to budeme navrhovat “z hlavy,” tak i při našich velkých zkušenostech to dopadne hůř.
Průběh uživatelského testování
Úvod
Uživatelské testování softwaru je možné dělat všemožnými způsoby, ale vždy půjde o jeden princip. Uživateli připravíme co nejvěrněji prostředí, na které je zvyklý a necháme ho dělat práci, kterou běžně dělá nebo by měl dělat. Při tom ho pozorujeme a snažíme se ho co nejmíň vyrušovat. Získané podněty vyhodnocujeme až poté. Cílem je, získat podněty, ne jejich řešení.
Nejlepší by bylo testovat na pracovišti uživatele, to je ale zřídka možné. Minimálně je to nákladnější.
Role
Na uživatelském testování se (u nás) podílí několik důležitých rolí, bývají spojeny.
- Zadavatel vymyslí, co, jak a s kým by se mělo testovat.
- Koordinátorka zajistí testované osoby, vytvoří rozvrh a pozve všechny účastníky.
- Mediátor vede testování a zajišťuje, aby proběhlo optimálně podle zásad vedení testování.
- Hlavní pozorovatel rozumí do detailu zkoumané problematice a komunikuje s testovanou osobou.
- Pozorovatelé test pozorují, většinou vzdáleně, a stejně jako ostatní si dělají poznámky. Po skončení testu se podílejí na jeho vyhodnocení.
- Tester je vždy jen jeden. Plní zadané úkoly a nechá se pozorovat.
- Psychology u nás nemáme.
Velký projekt po půl roce
V lednu jsem ohlásil, že zahajuji “Velký projekt.”
Po půl roce musím konstatovat, že to bylo a ještě bude hodně práce, ale že jsem s výsledky nadmíru spokojený.
Měl jsem asi osm přednášek na různá témata (jak konzultovat, tvorba prototypů, role a persony, uživatelské testování, návrhové vzory…) a dost jsme toho společně procvičili a prokonzultovali. Dobré bylo, že v rámci výuky jsem se donutil přečíst spousty knih a článků – dost mě to namotivovalo. Budu v tom pokračovat.
Když učíte, sami se toho spousty naučíte. …Pokračování článku…
