Jak se měří použitelnost
Kategorie: Kniha, Pokročilí, Z praxe, Zavedení použitelnosti do firmy, Začátečníci
Jednoduchá otázka. Často jedna z prvních. A odpověď? „Těžko říct.“
Použitelnost, nebo User Experience, nelze nějak jednoduše, levně a efektivně měřit. Ono je už dost těžké jasně vymezit, co to použitelnost vlastně je.
V naší firmě máme CMMI, ISO 9001 a podobné procesní normy a pokud naše oddělení nechce (ani nemůže) stát mimo, musíme zavést i měření našich výstupů, tedy použitelnosti. Museli jsme se s tématem tedy poprat.
Dříve jsme zkusili se našich uživatelů ptát, jakou by zvolené funkcionalitě nebo aplikaci dali školní známku. Když jsme s použitelností začínali, měl náš software dost problémů, proto bylo běžné, že dostával trojky a čtyřky. To pak byl dobrý argument pro vedení, že se problémem musí něco dělat. Časem jsme si mákli a dostali náš software na celkem dobrou úroveň. U uživatelských testování se později stalo jen výjimečně, že by účastník nesplnil zadané úkoly. Ve školním hodnocení jsme pak dostávali většinou dvojku nebo trojku. A to už se problém metriky ukázal v celé šíři. Lidé u nás jsou zvyklí, že trojka je celkem špatná známka a jednička zase moc super. Navíc je tento systém nepřenosný do zahraničí (naše vedení, klienti…). Další potíží bylo, že uživatelé často nevěděli, co přesně hodnotí (grafika super, tak vám dám za jedna). Proto nám nakonec tento způsob přestal vyhovovat. Z počátku pomohl, pak se přežil.
Hledal jsem jinou metodiku. Nakonec mě oslovila populární metoda SUS. Je to deset jasných specifických otázek a jejich bodové ohodnocení. Výsledkem je číslo 0–100. Čísla se dají srovnávat, dají se dělat grafy s trendy, dají se sledovat jednotlivé odpovědi, dají se porovnávat jablka s hruškami.
SUS byl vymyšlen hodně, hodně dávno a lze ho aplikovat na jakýkoliv systém, třeba hardwarový. Možná v některých případech jsou některé otázky irelevantní (pro webové stránky prý nic moc, zkuste pohledat), pro naše softwary to sedne dobře. Doporučuji.
A na co si dát při zavádění SUS pozor? Jen buďte pozorní a obezřetní při vyhodnocování výsledků. Je velmi důležité se ptát správných lidí – musí to být vaše cílová skupina, uživatelé nebo skupina, kterou chcete zkoumat. Jinak dostanete výsledky, které jsou mimo.
A jak prezentovat výsledky? Když někomu například řeknete, že SUS vyšel 64, moc mu toho neřeknete. Ale existuje pěkná studie, kde je jednotlivým hodnotám přiřazeno přídavné jméno nebo jiné slovní hodnocení. A s tím už lze prezentovat velmi lehce.
Většinou posluchače zajímá, jakých hodnot dosahují známé softwary (Office, Creative Suite, Apple). Ať jsem hledal, jak jsem hledal, nic jsem nenašel. Pokud se vám poštěstí lépe, pochlubte se, prosím.
Ještě dodám, že jsem na otázku z titulku neodpověděl. Jen jsem napsal, jak to děláme u nás, u softwaru pro enterprise. Daleko lepší odpověď, s mnoha možnostmi, dostanete v knize Measuring the User Experience: Collecting, Analyzing, and Presenting Usability Metrics. Doporučuji, je tam přehled jak kvalitativních, tak kvantitativních postupů.
Axure vydal verzi pro Mac
Kategorie: Pokročilí, Prototypování, Zaujalo mě, Začátečníci
Tak už konečně vydali dlouho očekávaný Axure RP pro Mac. Je to alfa, plná verze by měla být na světě do čtvrt roku. U mě sice prohráli souboj s JustInMind, ale vás by to mohlo potěšit.
Stránky nejen pro seniory a postižené
Kategorie: Laici, Pokročilí, Senioři, Techniky, Začátečníci
Senioři jsou jednou z nejrychleji rostoucích skupin lidí na internetu. Stereotyp říká, že internet není pro starý. Že to je takový druh zombie, příšer, spolek mentošů… Není tomu tak.
Senioři jsou jednou ze skupin lidí se svými specifiky. Podle věku máme specifické skupiny předškolní děti, školáci různého věku, výrostci, teenageři, slečinky, mladí, střední věk, padesátníci… a to jsem to ještě vzal hopem. Pak máme skupiny podle vzdělání, platových kategorií, oborů, zájmových skupin… Internet je vlastně velmi pestrá komunita lidí a dnes do ní rozhodně patří i senioři. …Pokračování článku…
Konzistence uživatelského rozhraní
Kategorie: Laici, Pokročilí, Zaujalo mě, Zavedení použitelnosti do firmy, Začátečníci
Uživatelské rozhraní musí být konzistentní. Pokud není, zhoršuje se učící křivka, snižuje se spokojenost uživatelů a celkově je aplikace větší či menší chaos se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Když se začnu zabývat použitelností některé existující aplikace, většinou je jeden z prvních námětů na zlepšení to, že by se mělo sjednotit ovládání tak, aby v každém okně nebylo trochu jiné. Navrhnu nějaká doporučení a vytvořím mustr na nejkřiklavější případy. Rozdíly nechám odstranit. Většinou je první reakce autorů softwaru, zejména vývojářů, odmítavá – nevidí to jako velký problém, mají pro odlišnosti nejrůznější důvody nebo jsou líní něco měnit. …Pokračování článku…
Tipněte si, která stránka je lepší
Kategorie: Pokročilí, Uživatelské testování, Zaujalo mě, Začátečníci
Na serveru Whichtestwon vždy zveřejní dvě verze jedné stránky a vy si máte tipnout, která je lepší. Pěkná ukázka toho, že selský rozum není vždy ten pravý nástroj na použitelnost.
To se ví, že ani ti nejlepší ergonomové nejsou tak dobří, aby nemuseli dělat uživatelská testování, výzkumy a podobné činnosti. …Pokračování článku…
Dlouhý přehled wireframových/prototypovacách nástrojů
Kategorie: Pokročilí, Prototypování, Zaujalo mě, Začátečníci
Když jsem hledal prototypovací nástroj, nalezl jsem spousty seznamů, kde vždycky někdo něco doporučoval, ale bylo to takové náhodné, krátké, nekompletní. Konečně jsem našel pěkný poměrně obsáhlý výčet – 17 jmen a 25 podrobněji popsaných nástrojů. Sice to pro mě už moc význam v tuto chvíli nemá, ale rád se podělím.
Proč jsem vsadil na JustInMind
V práci jsem byl dlouhou dobu jediným člověkem, který dělal do použitelnosti. Byla to léta, kdy jsem rozhodně neměl čas dělat všechno nebo dokonce ještě pořádně. Stačilo dělat něco a i tak to byl velký přínos pro použitelnost našich aplikací. V oblasti prototypů jsem zavedl revoluční koncept – to, že se před implementací prototypy vůbec dělají. Dělal jsem ty papírové a moc nám to pomohlo.
Letos jsem zvýšil počet ergonomů, je nás už skoro deset, i když jde o částečné úvazky. Počítám s další expanzí příští rok. …Pokračování článku…
Tvorba person
Kategorie: Laici, Persony, Zavedení použitelnosti do firmy, Začátečníci
Máme-li hotovy role, můžeme se vrhnout na vytvoření person. Tvorba person je zajímavější a rychlejší než v případě rolí, ale samotná práce s personami je dlouhodobá. Hodně trnitá, ale většinou i zábavná a uspokojující.
Kolik person?
Postupně vezmeme všechny role a pro každou najdeme jednu nebo víc person. Persona se od role liší tím, že jde o reálného (přestože virtuálního) člověka. Někdy se v jedné personě spojí více rolí, třeba když uživatel pracuje v malé firmě a má toho na starosti víc nebo třeba když některá role nevydá na celou pracovní dobu uživatele. Persona také typicky pracuje s více produkty, s našimi i s cizími. Když se rozhodujeme, jaké persony tvořit, zkusme se zamyslet, jestli již nějakou vhodnou nemáme. …Pokračování článku…
Role
Kategorie: Laici, Persony, Zavedení použitelnosti do firmy, Začátečníci
Typů rolí existuje celá řada. V tomto článku se píše o rolích ve smyslu UCD – User Centric Development.
Většinou, když necháte programátora tvořit, do velké míry předpokládá, že uživatelé jsou jako on. A že se zajímají o jeho software a že mu věnují veškerou pozornost… Samozřejmě, že se tento jev netýká jen programátorů, ale všech lidí, kteří se podílejí na vývoji.
Bylo by dobré, kdyby se všichni mohli setkávat s uživateli, pozorovat je při práci a konzultovat s nimi své nápady. Protože to ale často není možné, simulujeme toto setkání pomocí rolí a person.
Nejdříve vytvoříme role. Administrátor, sekretářka, účetní… všichni, co mohou využívat daný software, a to přímo i nepřímo. Například ředitel asi nebude s vaším softwarem pracovat, ale bude po sekretářce chtít, ať tam zadá nějaká data a pak bude číst výstupy. …Pokračování článku…
Ikony versus text
Ikon je více druhů, ale prakticky vždy nahrazují nějaký nápis. Na tlačítku, v legendě, na ploše počítače (tento soubor je ve formátu PDF). Ikony se používají i v tištěných materiálech. Pojďme si srovnat výhody a nevýhody obou možností:
Ikona
- Spoří místo (16 x 16 pixelů i menší).
- Může být designový prvek.
- Má konstantní rozměry, více ikon lze jednoduše zarovnat pod sebe i vedle sebe. To se hodí do různých toolbarů.
- Rychleji ji najdete a rozpoznáte, pokud jste v aplikaci zběhlí. Ikony hledáte na úrovni reflexů, texty vyžadují racionální vrstvy mozku.
- Nemusí se lokalizovat. Lokalizace je drahá záležitost.
Text
- Význam je jasný – primárně přemýšlíme ve slovech.
- Nemusí se učit – mnoho ikon napoprvé nedáte.
- Je mnohem levnější – vymyslet a nakreslit jednoduchou dobrou ikonu je práce na hodinu, pokud máte praxi.