Z praxe : Použitelnost dot kom

Jak se měří použitelnost

Červenec 5, 2010 by Berka · Napiš komentář
Kategorie: Kniha, Pokročilí, Z praxe, Zavedení použitelnosti do firmy, Začátečníci 

Jednoduchá otázka. Často jedna z prvních. A odpověď? „Těžko říct.“

Použitelnost, nebo User Experience, nelze nějak jednoduše, levně a efektivně měřit. Ono je už dost těžké jasně vymezit, co to použitelnost vlastně je.

V naší firmě máme CMMI, ISO 9001 a podobné procesní normy a pokud naše oddělení nechce (ani nemůže) stát mimo, musíme zavést i měření našich výstupů, tedy použitelnosti. Museli jsme se s tématem tedy poprat.

Dříve jsme zkusili se našich uživatelů ptát, jakou by zvolené funkcionalitě nebo aplikaci dali školní známku. Když jsme s použitelností začínali, měl náš software dost problémů, proto bylo běžné, že dostával trojky a čtyřky. To pak byl dobrý argument pro vedení, že se problémem musí něco dělat. Časem jsme si mákli a dostali náš software na celkem dobrou úroveň. U uživatelských testování se později stalo jen výjimečně, že by účastník nesplnil zadané úkoly. Ve školním hodnocení jsme pak dostávali většinou dvojku nebo trojku. A to už se problém metriky ukázal v celé šíři. Lidé u nás jsou zvyklí, že trojka je celkem špatná známka a jednička zase moc super. Navíc je tento systém nepřenosný do zahraničí (naše vedení, klienti…). Další potíží bylo, že uživatelé často nevěděli, co přesně hodnotí (grafika super, tak vám dám za jedna). Proto nám nakonec tento způsob přestal vyhovovat. Z počátku pomohl, pak se přežil.

Hledal jsem jinou metodiku. Nakonec mě oslovila populární metoda SUS. Je to deset jasných specifických otázek a jejich bodové ohodnocení. Výsledkem je číslo 0–100. Čísla se dají srovnávat, dají se dělat grafy s trendy, dají se sledovat jednotlivé odpovědi, dají se porovnávat jablka s hruškami.

SUS byl vymyšlen hodně, hodně dávno a lze ho aplikovat na jakýkoliv systém, třeba hardwarový. Možná v některých případech jsou některé otázky irelevantní (pro webové stránky prý nic moc, zkuste pohledat), pro naše softwary to sedne dobře. Doporučuji.

A na co si dát při zavádění SUS pozor? Jen buďte pozorní a obezřetní při vyhodnocování výsledků. Je velmi důležité se ptát správných lidí – musí to být vaše cílová skupina, uživatelé nebo skupina, kterou chcete zkoumat. Jinak dostanete výsledky, které jsou mimo.

A jak prezentovat výsledky? Když někomu například řeknete, že SUS vyšel 64, moc mu toho neřeknete. Ale existuje pěkná studie, kde je jednotlivým hodnotám přiřazeno přídavné jméno nebo jiné slovní hodnocení. A s tím už lze prezentovat velmi lehce.

Většinou posluchače zajímá, jakých hodnot dosahují známé softwary (Office, Creative Suite, Apple). Ať jsem hledal, jak jsem hledal, nic jsem nenašel. Pokud se vám poštěstí lépe, pochlubte se, prosím.

Ještě dodám, že jsem na otázku z titulku neodpověděl. Jen jsem napsal, jak to děláme u nás, u softwaru pro enterprise. Daleko lepší odpověď, s mnoha možnostmi, dostanete v knize Measuring the User Experience: Collecting, Analyzing, and Presenting Usability Metrics. Doporučuji, je tam přehled jak kvalitativních, tak kvantitativních postupů.

Odstraňování funkcionality zlepší použitelnost

Únor 6, 2010 by Berka · 3 komentářů
Kategorie: Laici, Pokročilí, Z praxe, Začátečníci 

Webaři a startupy to nebudou znát, ale jestliže tvoříte a održujete nějakou aplikaci delší dobu, po chvíli si všimnete, že vaše jednoduchá a přehledná aplikace už přestala být jak jednoduchá, tak přehledná. Tu jste přilepili tuto funkcionalitu, onde jinou, způsob použití je trochu jiný než na začátku, některou funkcionalitu jste přidali jen pro jednoho zákazníka… Zkrátka máte bumbrlíčka, kterého denně vykrmujete dalším kódem.

Zamyslete se na redukční dietou. Ta sice bude bolet, ale pravděpodobně nejvíc bude trpět vaše ego ve spojení se sentimentem (Cože, toto mám odstranit? Vždyť to byla práce to vytvořit!! A jeden týpek to používá). Ale věřte mi a tomuto pěknému článku, že čím má aplikace méně (správné) funkcionality, tím se lépe používá.

Jeden kolega klade říká univerzální == na houby. A myslím, že co se týče aplikací, má pravdu. Aplikace mají dělat jen něco a to mají dělat pořádně.

Ikony versus text

Září 12, 2009 by Berka · 2 komentářů
Kategorie: Persony, Z praxe, Začátečníci 

Ikon je více druhů, ale prakticky vždy nahrazují nějaký nápis. Na tlačítku, v legendě, na ploše počítače (tento soubor je ve formátu PDF). Ikony se používají i v tištěných materiálech. Pojďme si srovnat výhody a nevýhody obou možností:

Ikona

  • Spoří místo (16 x 16 pixelů i menší).
  • Může být designový prvek.
  • Má konstantní rozměry, více ikon lze jednoduše zarovnat pod sebe i vedle sebe. To se hodí do různých toolbarů.
  • Rychleji ji najdete a rozpoznáte, pokud jste v aplikaci zběhlí. Ikony hledáte na úrovni reflexů, texty vyžadují racionální vrstvy mozku.
  • Nemusí se lokalizovat. Lokalizace je drahá záležitost.

Text

  • Význam je jasný – primárně přemýšlíme ve slovech.
  • Nemusí se učit – mnoho ikon napoprvé nedáte.
  • Je mnohem levnější – vymyslet a nakreslit jednoduchou dobrou ikonu je práce na hodinu, pokud máte praxi.

…Pokračování článku…

První uživatelské testování

Srpen 31, 2009 by Berka · 5 komentářů
Kategorie: Uživatelské testování, Z praxe, Začátečníci 

Uživatelské testování je jednoduché, levné, efektivní a rychlé. Divím se, že se nepoužívá v daleko větším měřítku.

Mezi lidmi, i mezi těmi v IT, panuje mylná představa, že pro provedení uživatelského testování potřebujete speciální hardware a software, místnosti s poloprůhlednými skly, dobře vyškolené a zkušené psychology a podobně. Vůbec ne. Uživatelské testování můžete rozjet ve vaší firmě zítra ráno (no dobrá, do týdne) a nebude vás to stát nic, kromě času několika lidí. Do uživatelského testování je samozřejmě možno dát hodně peněz, ale pokud jste ho ještě nikdy neprováděli, byly by vyhozené. Dobré, neomezované pracoviště lze vytvořit do 50 000 korun (software – 1000 USD, normální vyhrazený počítač – 1500 USD?, kamera – 20 USD, mikrofon – 10 USD), ale jak si ukážeme v tomto článku, lze se bez této investice obejít.

Nyní popíši doporučený průběh vašeho prvního uživatelského testování. V dalších příspěvcích popíši ideální/optimální stav. …Pokračování článku…

Sledování pohybu očí a ostatní vychytávky při uživatelském testování

Srpen 25, 2009 by Berka · 2 komentářů
Kategorie: Uživatelské testování, Z praxe 

Někdy je vidět ve filmech uživatelské testování tak technicky vychytané, jako by šlo o kosmický výzkum. Vědci v bílých pláštích sledují testy, zvětšují a zpomalují si snímky testovaných osob, aby zachytili každý detail mimiky… to už jsem si vyfantazíroval. Ale například ve filmu Český sen testovali letáky tak, že snímali pohyb očí, aby věděli, kam se člověk dívá a jak dlouho.

Sledování pohybu očí

Sledování očí má smysl a je to velice dobrá technika. Ale na něco jiného, než na vylepšování aplikací. Hodí se na webové stránky a na letáky. U webu máte několik sekund na to potenciálního zákazníka zaujmout. V letáku je to podobné. Kdyby například tento server měl za cíl vychytat si SEO a profitovat z náhodných návštěvníků, kteří si budou kupovat elektroniku tady a ne v jednom z milionu úplně stejných obchodů, testování pohybu očí by pomohlo ulovit nějaké to procento lidí navíc. Ale že je tento server postavený na pravidelných návštěvnících, je důležitější zjišťovat a řešit jiné věci. Že lidem chybí nějaká vlastnost, že by něco bylo lepší dělat lépe nebo jaká témata čtenáře (uživatele) zajímají. …Pokračování článku…

Průběh uživatelského testování

Srpen 18, 2009 by Berka · 5 komentářů
Kategorie: Uživatelské testování, Z praxe, Začátečníci 

Úvod

Uživatelské testování softwaru je možné dělat všemožnými způsoby, ale vždy půjde o jeden princip. Uživateli připravíme co nejvěrněji prostředí, na které je zvyklý a necháme ho dělat práci, kterou běžně dělá nebo by měl dělat. Při tom ho pozorujeme a snažíme se ho co nejmíň vyrušovat. Získané podněty vyhodnocujeme až poté. Cílem je, získat podněty, ne jejich řešení.

Nejlepší by bylo testovat na pracovišti uživatele, to je ale zřídka možné. Minimálně je to nákladnější.

Role

Na uživatelském testování se (u nás) podílí několik důležitých rolí, bývají spojeny.

  • Zadavatel vymyslí, co, jak a s kým by se mělo testovat.
  • Koordinátorka zajistí testované osoby, vytvoří rozvrh a pozve všechny účastníky.
  • Mediátor vede testování a zajišťuje, aby proběhlo optimálně podle zásad vedení testování.
  • Hlavní pozorovatel rozumí do detailu zkoumané problematice a komunikuje s testovanou osobou.
  • Pozorovatelé test pozorují, většinou vzdáleně, a stejně jako ostatní si dělají poznámky. Po skončení testu se podílejí na jeho vyhodnocení.
  • Tester je vždy jen jeden. Plní zadané úkoly a nechá se pozorovat.
  • Psychology u nás nemáme.

…Pokračování článku…

Velký projekt po půl roce

Srpen 17, 2009 by Berka · Napiš komentář
Kategorie: Berka, Z praxe, Zaměstnání 

V lednu jsem ohlásil, že zahajuji „Velký projekt.“

Po půl roce musím konstatovat, že to bylo a ještě bude hodně práce, ale že jsem s výsledky nadmíru spokojený.

Měl jsem asi osm přednášek na různá témata (jak konzultovat, tvorba prototypů, role a persony, uživatelské testování, návrhové vzory…) a dost jsme toho společně procvičili a prokonzultovali. Dobré bylo, že v rámci výuky jsem se donutil přečíst spousty knih a článků – dost mě to namotivovalo. Budu v tom pokračovat.

Když učíte, sami se toho spousty naučíte. …Pokračování článku…

Rychlé ověření návrhu

Srpen 16, 2009 by Berka · Napiš komentář
Kategorie: Z praxe 

Včera jsem měl navrhnout jednu jednoduchou funkcionalitu – část stávajícího okna. Zadavatel měl přesnou představu o umístění prvků, ale ta by nefungovala (nikdo by si nové funkce nevšiml). S kolegou jsme vymysleli ještě asi čtyři varianty, jak by to mohlo vypadat, ale nic nebylo stoprocentní a bylo třeba se rozhodnout, která varianta je nejlepší.

Kdybychom si dokazovali, který návrh je nejlepší, možná bychom diskutovali dodnes. Také bychom mohli dávat body. Ani jeden z těchto postupů by nebyl User Centric Development – uživatelé by byli vynecháni. …Pokračování článku…