Tipněte si, která stránka je lepší
Rubriky: Pokročilí, Uživatelské testování, Zaujalo mě, Začátečníci
Na serveru Whichtestwon vždy zveřejní dvě verze jedné stránky a vy si máte tipnout, která je lepší. Pěkná ukázka toho, že selský rozum není vždy ten pravý nástroj na použitelnost.
To se ví, že ani ti nejlepší ergonomové nejsou tak dobří, aby nemuseli dělat uživatelská testování, výzkumy a podobné činnosti. …Pokračování článku…
Dlouhý přehled wireframových/prototypovacách nástrojů
Když jsem hledal prototypovací nástroj, nalezl jsem spousty seznamů, kde vždycky někdo něco doporučoval, ale bylo to takové náhodné, krátké, nekompletní. Konečně jsem našel pěkný poměrně obsáhlý výčet – 17 jmen a 25 podrobněji popsaných nástrojů. Sice to pro mě už moc význam v tuto chvíli nemá, ale rád se podělím.
Kompletní vysvětlení použitelnosti v jedné malé hře
Narazil jsem na boží hru. Je velmi jednoduchá – máte projít maličkým bludištěm. Hra se ovládá čtyřmi šipkami na klávesnici. V první úrovni je to trivka, ale od druhé neposunuje šipka nahoru nahoru, ale doleva – klávesy jsou přeházeny.
V obou kolech je vše stejné, jen jsou klávesy přehozeny. Přitom projít bludištěm je na podruhé mnohem obtížnější. Takto je to i v reálném životě, často investujeme spoustu energie do nějakého díla a pak nám ho zkazí nějaké drobné opomenutí. Samozřejmě že se toto bludiště dá projít, ale vyžaduje to na začátku dost pokusů, než na to přijdete a pak si ještě musíte význam šipek zapamatovat. Ve třetím kole je ovládání navíc relativní, takže je to o dost těžší.
Celkově úkol – projít bludištěm – řešíte mnohem déle a víc vás to frustruje, než kdyby šipky zůstaly na správném místě (hra je zajímavá, ale většinou s ovládáním zápolit nechcete – potřebujete dosáhnout cíle).
Že je to jen hra a v reálu nic takového není? Pokud si na to vytrénujete oko, zjistíte, že svět je plný podobných bludišť. Třeba klávesnice qwerty, kterou asi používáte, je jeden exemplární případ (dohledejte si, co je na ní špatně, jen napíšu, že byla schválně navržena tak, aby se na ní psalo pomalu).
Devět důležitých vlastností, které by měl ergonom mít
V tomto článku se píše o tom, jaké vlastnosti by měl mít správný ergonom. Dá se diskutovat o správných vahách a všude je to trochu jiné, ale seznam mi přijde dobrý.
Useit.com – dělat radikální nebo postupné změny?
Pokud máte o použitelnost zájem, silně doporučuji, abyste si prošli web a přihlásili se k odebírání článků z UseIt. Články mají tradičně hlavu a patu a záběr je dost široký.
Dnes například přibyl článek o tom, jestli dělat v aplikaci radikální změny (k lepšímu) nebo spíše postupně vylepšovat tak, aby si toho uživatelé sotva všimli. Doporučuje se zde vyhnout se zásadním změnám, pokud pro to není dobrý důvod. Ale nevýhodou evolučních změn je, že aplikace koncepčně stagnuje, mění se jen detaily.
Proto doporučují udělat aplikaci rovnou dobře už v první verzi a kdyžtak pak doladit detaily :- )
Stránky Whitney Hess
Před časem jsem narazil na stránky Whitney Hess a na nich objevil příspěvek, kde jsou zajímavé odkazy na místa, která by se hodilo navštívit a prostudovat.
Vždycky, když se tam podívám, mám o zábavu na odpoledne postaráno. Tyto dvě věty píšu spoustu hodin, zase jsem se zadíval. Raději to hned odesílám.
Náhoda? Náhoda!
V sobotu jsem narazil na zajímavé stránky – pouzitelnost.info.
17. srpna 2009 jsem spustil blog Pouzitelnost.com. 17. srpna Adam spustil blog Pouzitelnost.info. Je to náhoda, nikdy jsme se o tom nebavili a ani se moc neznáme. Viděli jsme se zatím jen jednou na jedné večeři.
Stránky si nekonkurují, jsou jinak zaměřeny. Já nemám problém umožnit komukoliv schopnému zde publikovat, u Adama bych si tipnul, že je na tom podobně. Oba myslím máme zájem na propagaci použitelnosti.
Jistě se ptáte, jak je na tom doména Pouzitelnost.cz. Je již dva roky zaregistrována, ale není v provozu.
Interakční design – brána do vědeckého světa
Chcete dělat vědu v oblasti Interakčního designu? Ale prosím, zde jsou stránky, které se mohou stát vaší bránou do vědeckého světa. Najdete zde slovník pojmů, kalendář akcí (přibližně jedna konference denně, někdy je jich i pět v jednom dni), seznam periodik (489), vydavatelů (619) nebo autorů (105 776, kteří napsali 94 921 příspěvků – ano, méně příspěvků než autorů).
Pokud s vědou nemáte zkušenosti, radím vám, nepokoušejte se to pochopit, natož do toho vstoupit. Je to cirkus, něco na způsob mafie – vše je provázáno, musíte někoho znát, abyste se dostali do hry a výměnný obchod s citacemi funguje dokonale. Stovky konferencí a časopisů jsou tu od toho, aby se publikovalo a za to se dostávaly čárky, které lze vyměnit za tituly a peníze.
Ale jinak je věda dobrá a prospěšná. Toto bylo jen postesknutí nad tím, kolik parazitů připadá na jednoho poctivého vědce, který dělá skutečnou vědu.
Myšlenkování versus získávání informací
V tomto článku je ukázáno, že i pokud získáme trošku empirických dat (například pozorováním byť jen dvou uživatelů), budeme schopni mnohem lépe navrhnout uživatelské rozhraní. Pokud to budeme navrhovat “z hlavy,” tak i při našich velkých zkušenostech to dopadne hůř.