> Uplne super UX vec, alespon z demicka to tak vypada. Chtel bych videt testy na programatorech. Ikdyz, hotovi programatori maji hotove navyky

>…
> Co na to rikas ?

> http://www.cs.brown.edu/people/acb/codebubbles_site.htm

Ahoj Z…,

už je to dost let, co jsem naposledy programoval, ale jestli říkají, že mají kvalitativní i kvantitativní data, které prokazují zlepšení a jestli je jim co věřit, věřil bych jim. Jsou to vědci, ti si snad navzájem ověřují vásledky, i když…

Byl jsem na prezentaci person, jak je dělali pro NetBeans. Tam měli asi šest radikálně různých person. Věřím, že Code Bubles může některé z nich pomoci a zvýšit produktivitu. Tak proč do toho nejít.

Code Bubles je vlastně dashboard – jedno místo, kde vidíš vše podstatné. To je dobrý koncept.

Jsem přesvědčený, že jak se za mě programovalo (čtyři a víc let zpět, pozn. red.) (editor, kompilace, debuger, tester, produkce), bylo dost špatně – použitelnost velmi nízká. Však se podívejme na hlavní paradigma – každý software musí mít chyby. Žádný rozumný softwarový tým se neobejde bez testerů a ani ti nenajdou všechny problémy – tady je něco špatně systémově. Také to, že softwary vyžadují školení, a dokumentaci, je špatně. A je otázka, co za to může. Podle mě je chyba právě v tom, jak se software tvoří. Za největší zlo považuji debuger – musí to jít bez něj.

Zkusím najít čas, což bude velmi těžké, a vymyslet co s tím. Vlastně je to dost výzva.

Máte někdo z vás nějaký nápad?

Přeji hezký den

Berka

Zamyslete se na redukční dietou. Ta sice bude bolet, ale pravděpodobně nejvíc bude trpět vaše ego ve spojení se sentimentem (Cože, toto mám odstranit? Vždyť to byla práce to vytvořit!! A jeden týpek to používá). Ale věřte mi a tomuto pěknému článku, že čím má aplikace méně (správné) funkcionality, tím se lépe používá.

Jeden kolega klade říká univerzální == na houby. A myslím, že co se týče aplikací, má pravdu. Aplikace mají dělat jen něco a to mají dělat pořádně.

Také je zde zmíněna jedna velká bolest – lidí mají tendenci si představovat uživatele jako člověka se svými vlastnostmi. Je to přirozené, ale je to špatně. Však se podívejte.

1. Cena uživatelského testování klesne na desetinu. Myslím, že už přestává být doba taková, že je několik málo firem, které dělají drahé (desítky tisíc) uživatelské testování na klíč. Místo toho se to naučí firmy dělat samy. Není to nic těžkého a i když se to udělá velmi jednoduše, přínos je velký. Podle mě to pochopí hodně firem.
2. Dramaticky vzroste použití levných webových nástrojů na uživatelské testování. Souhlasím.
3. Návratnost práce na použitelnosti bude stále brána s nedůvěrou. Jsem optimista a myslím, že se to bude lepšit i když se tady toho tady pro to moc nedělá. Možná by mohlo zafungovat SIGCHI a vymyslet osvětu nebo by mohl někdo začít sbírat a publikovat success stories.
4. Použití uživatelského testování vedeného vzdáleně se zdesateronásobí. To bych si netipl.
5. Británie se stane leaderem v použitelnosti. Procházel jsem nedávno blogy a twittery o UX a zarazilo mě, kolik dobrých zdrojů je z Indie. Myslím, že tam je větší potenciál. Anglie je také aktivní. Ale nijak tyto světové trendy nesleduji, takže nevím.
6. Pojem User Experience Design se bude nadužívat a ztratí význam. Naprosto souhlasím, jen si myslím, že už tam jsme. Dnes už každý, kdo navrhuje weby, dělá také UX. Ale když na to přijde, vlastně třeba jenom byl na školení uživatelského testování.
7. Více a více šarlatánů bude dělat použitelnost. Souhlas, také už tam jsme. To je tak vždycky, když je nějaký boom. Spousta šarlatánů, spousta nadšenců, pár odborníků a všechno se to míchá a vaří, dokud není kaše hotová. Čím dřív se najdou celebrity a uznávaní odborníci a čím dřív se to vše dostane do normálu, tím líp. Ale to ještě pár let potrvá. Těm dobrým doporučuji se nechat certifikovat, třeba v Human Factors. Bohužel moc možností škol a certifikace není.
8. Blog Pouzitelnost dot com přestane být one-man-show a stane se místem setkání zájemců o použitelnost. Velice bych uvítal, kdyby mi s tímto blogem někdo z vás pomáhal. Ať už články nebo třeba s fórem, které tady snad letos rozjedu.

Sledujte @berkaUX.

Ještě připravuji projekt na anglický blog, ale to je zatím velmi nehotové. Bude konkrétní a o mé práci – tady ji nezmiňuji. Uvidím, jestli to dotáhnu.

Senioři jsou jednou ze skupin lidí se svými specifiky. Podle věku máme specifické skupiny předškolní děti, školáci různého věku, výrostci, teenageři, slečinky, mladí, střední věk, padesátníci… a to jsem to ještě vzal hopem. Pak máme skupiny podle vzdělání, platových kategorií, oborů, zájmových skupin… Internet je vlastně velmi pestrá komunita lidí a dnes do ní rozhodně patří i senioři.Čím se tedy senioři liší od mladších? To je na delší studium a intuitivně to jistě tušíme všichni. Nicméně pro použitelnost stránek pro seniory v zásadě platí stejná pravidla, jako pro všechny ostatní. Jen se musejí důsledněji dodržovat. To je také důvod, proč všem doporučuji, aby při návrhu stránek myslel na seniory, testoval na seniorech, konzultoval se seniory a podobně. Samozřejmě že je dobré si virtuálního seniora nahradit svými rodiči nebo prarodiči, konzultovat to s nimi a testovat to na nich.

Je jasné, že pokud nejsou naše stránky určeny seniorům (skejťácké zboží, gamesky, stránky rapové skupiny), toto pravidlo neplatí. Když ale například děláte hobby obchod, komunitní síť nebo komunikační nástroj, jděte do toho.

A při práci vám může pomoci i tento kontrolní seznam toho, na co máte myslet při tvorbě webu pro seniory. Po pravdě řečeno, nenašel jsem tam moc položek, které by neplatily pro ostatní kategorie lidí. Ani body, které by neplatily pro ostatní aplikace. Takže se vlastně vracím o dva odstavce zpět a zopakuji, že “Pro použitelnost stránek pro seniory v zásadě platí stejná pravidla, jako pro všechny ostatní. Jen se musejí důsledněji dodržovat.” Udělejte stránky dobře pro seniory a máte vyhráno i ve zbytku populace.

Dodatek: Chvíli po zveřejnění tohoto článku, který byl jen o seniorech, jsem narazil na seznam požadavků na přístupné stránky. Přístupné znamená, že budou moci být používány i lidmi s různými typy postižení. Těch také není málo, jen si nemyslete. Ale i kdyby vám Paretovo pravidlo nakrásně říkalo, že se na postižené máte vybodnout, berte to jako doporučení, jak udělat stránky nebo aplikaci prostě lepší pro všechny.

Před lety jsem se seznámil s nevidomou kamarádkou. Internet po ni byl a je pracovní nástroj i jeden z významných komunikačních kanálů (to je stejné jako u vidomých). Samozřejmě že mě zajímalo, jak internet používá a zjistil jsem, že mezi stránkami, které může nebo nemůže nevidomý používat, je z implementačního hlediska velmi malý rozdíl. Když budeme myslet na několik drobností, budou na vaše stránky moci zavítat další příjemní lidé.

A nebudete muset, pokud se seznámíte s postiženým, začít vymýšlet, proč jste proboha nedali slovní popis k obrázkům (to určitě děláte kvůli SEO, ale víte co tím myslím)…

Když se začnu zabývat použitelností některé existující aplikace, většinou je jeden z prvních námětů na zlepšení to, že by se mělo sjednotit ovládání tak, aby v každém okně nebylo trochu jiné. Navrhnu nějaká doporučení a vytvořím mustr na nejkřiklavější případy. Rozdíly nechám odstranit. Většinou je první reakce autorů softwaru, zejména vývojářů, odmítavá – nevidí to jako velký problém, mají pro odlišnosti nejrůznější důvody nebo jsou líní něco měnit.Na sjednocení ovládání je třeba trvat a je třeba ho provést. Ale současně je nutné nepostupovat striktně mechanicky.

Může se stát, že dobře odůvodněná výjimka pomůže zlepšit použitelnost. Někde se “nečekaně” použije mnohem větší tlačítko, jinde se zdůrazní nebo naopak potlačí některý prvek – a může to být ku prospěchu věci. Pro každou výjimku by ale měl být nějaký rozumně vyargumentovaný důvod (nejlépe podložený uživatelským testováním). Neboli cílem je mít vše jednotné a v odůvodněných případech být připraveni povolit výjimku.

K napsání tohoto článku mě poňoukla diskuze  na IxDA. Přečtěte si ji. Také se můžete do této organizace přihlásit, členství je zdarma.

Kolik person?

Postupně vezmeme všechny role a pro každou najdeme jednu nebo víc person. Persona se od role liší tím, že jde o reálného (přestože virtuálního) člověka. Někdy se v jedné personě spojí více rolí, třeba když uživatel pracuje v malé firmě a má toho na starosti víc nebo třeba když některá role nevydá na celou pracovní dobu uživatele. Persona také typicky pracuje s více produkty, s našimi i s cizími. Když se rozhodujeme, jaké persony tvořit, zkusme se zamyslet, jestli již nějakou vhodnou nemáme.K jedné roli také můžeme vytvořit více person. To se stane typicky v tom případě, když existuje několik různorodých typů uživatelů nebo použití. Třeba u nás to je vidět na roli vedoucího pobočky. Náš software, kde se něco objednává, se bude jinak používat, když půjde o vedoucího pobočky banky (velký aparát, striktní procesy), majitele prodejny automobilů (malá firmička, nezávislý prodejce) nebo hamburgerového fastfoodu (frenčíza). V těchto třech případech jsou různé motivace lidí, jinak k tomu přistupují, jinak platí… Proto jsme udělali persony tři.

Obecně bychom se měli snažit mít person co nejméně. Rozhodně musíme pokrýt všechny role.

Definice persony

U každé role se zamyslíme, jak asi vypadá typický uživatel a načrtneme ho. Většinou začínám u národnosti jména, věku, vzdělání a pohlaví. Najděte si svou cestu, takto to dělám já.

Národnost není důležitá. Pracuji ale v nadnárodní společnosti, proto by neměly být persony z jednoho místa (třeba jen Němci nebo Amíci nebo Japonci). Pokud se liší národnost, mohou se pak také výrazněji lišit fotografie a jména person. Národnost většinou u persony neuvádím, ale sám si ji pamatuji a pomáhá mi si je zapamatovat.

Jméno

Řekněme, že vyberu Maďara. Jméno a příjmení nacházím jednoduše: zadám do vyhledávače “Hungarian names” a odkazy převážně vedou na seznam jmen s překladem nebo s etymologií. Ze seznamu prostě vyberu jméno, které se mi líbí a které není podobné s již hotovými personami. Podobně vyhledám a zpracuji příjmení přes ”Hungarian surnames”.

Vzdělání

Poté si ujasním (podle role), předpokládaný věk a vzdělání. Většinou je tam možný velký rozsah věku, to nevadí. U vzdělání se většinou volí základka/střední/vysoká a typ školy, zda humanitní, technická, ekonomická nebo třeba umělecká. Vzdělání je možné navrhnout podle toho, co je nejtypičtější v nabídkách práce.

Fotografie

Mám-li toto vše ujasněné, najdu fotku. Nejlepší by bylo najmout modela/modelku, nechat ho profesionálně nafotit a v případě potřeby ještě dofotit další fotky. To by stálo hodně peněz, ale hlavně času. Také by se daly fotky koupit ve fotobance. Ani to není ideální, fotky jsou zde silně stylizované, ale nakonec se dá vybrat. A nápad fotit kamarády a kolegy je také nepraktický, takové lidi zná kde kdo ve firmě a asi by je rušilo, kdyby si měli za tváří představovat někoho jiného. Proto první fotky…ehm…tak nějak…z internetu.

Do gůgla zadám název pozice nebo něco, co by mi mohlo najít vhodnou personu. A přepnu se do zobrazení extra velkých obrázků. To je důležité, protože se fotky budou nakonec i tisknout a i jinak se s nimi bude pracovat. Nalezené fotky procházím a vybírám kandidáty. Z kandidátů vyberu nejlepšího a ten stáhnu. Fotku upravím, aby neměla ulítlé barvy a hlavně ji ořežu na definované rozměry (abych umožnil dávkové zpracování).

Ale v tomto případě pozor na to, že když si stáhnete fotky lidí ze sítě a persony se u vás uchytí, tak je budete asi ukazovat kde komu a hrozí malé riziko, že se stane malér. Měnit zažitým personám fotky taky není dobrý nápad. Nejlepší možnost je přece jen fotobanka.

Pracovní prostředí

Podle fotky upřesním podrobnosti o personě. Mám tedy jméno, věk, vzdělání, a pohlaví. Připíšu detaily o zaměstnání (máme firemní klientelu), jako je délka praxe, práce na směny, velikost pracoviště, počet kolegů na stejné pozici, pracovní náplň, zda ho práce baví, jestli uvažuje o odchodu, jak moc práci rozumí, co ho motivuje nebo demotivuje… Jde o to popsat personu v prostředí, kde náš software používá.

Osobní život

Formálně vzato by bylo zbytečné popisovat osobní život persony. Ale uživatelé person nejsou stroje a aby mohli navázat s personou vztah, měli by mít představu i o tom, co dělá ve svém volném čase. Proto uvádíme, zda má persona ženu/muže, přítelkyni/přítele, děti, psy… A také její koníčky. Pomůže to personu prokreslit.

Příznaky

Z praktických důvodů u každé persony vyjmenujeme všechny role, které zastává a produkty, které používá. Později se nám to bude dobře kategorizovat.

XML

Asi jsem to dosud nezmiňoval, dělám to tedy až nyní. Z počátku jsem popisoval role a persony v textovém editoru. Narazil jsem ale na to, že persony je třeba prezentovat v různých formátech a podobách (uvidíme později). Přešel jsem proto do XML a výstupy generujeme podle momentální potřeby. Nyní například generujeme web a PDF, chystám se na další věci. Z počátku to udělejte tak, abyste to měli co nejrychleji, až budete mít několik desítek person, převeďte to.

Nasazení

Nasazení a aktivní život person popíši jindy, je to na dýl.